Markéta Pařízek

Nejlepší člověk, kterému se ozvat, pokud vás zajímají volné pozice v Mitonu i portfoliových firmách.

Co máš v Mitonu na starost?

Hledám talentované lidi a propojuji je s projekty v našem portfoliu. Takže pokud zvažujete změnu, klidně se nezávazně ozvěte. Díky pestrosti mitoního portfolia je docela pravděpodobné, že najdeme něco, co vám změní pracovní život k lepšímu.

Jsem taky spojkou pro téma ESOPu (zaměstnaneckých podílů). Primárně pro portfoliové firmy, ale občas působím jako konzultant i pro projekty "zvenku". Je to náš způsob podpory pro téma, které v Mitonu považujeme za klíčové, ale v českých podmínkách realizovatelné jen s obtížemi. Proto jsme taky iniciovali vznik "hnutí" ESOPasap.

Co člověka čeká, když nastoupí do startupu?

Myslím, že na startupech je nejlákavější možnost něco doopravdy stvořit. K tomu se drtivá většina lidí ve velkých společnostech dostane až po mnoha letech zkušeností a vyšlapávání si kariérního žebříčku. Startupové prostředí je v tomto ohledu mnohem otevřenější. Stačí “jen” prokázat schopnosti a člověk může být opravdu u něčeho velkého a často bez nadsázky měnit svět.

Jací lidé se ve startupu uplatní nejlépe?

Většina zadání končí větou “ať má ten člověk analytické schopnosti a umí se učit”. Samozřejmě jsou to vlastnosti, které jsou důležité, ale podle mého názoru je klíčová určitá míra urputnosti. Startupy se často snaží transformovat různé segmenty a potřebují lidi, kteří pro to mají v sobě potřebnou vášeň a chuť pracovat.

Co je naopak nejvíc na překážku?

Drtivá většina seniorních pozic ve startupech je koncipována formou “víme, co chceme, ale ty nám ukaž, jak k tomu dojdeme”. Lidé, které nebaví vymýšlet “jak na to”, bývají ve startupech nešťastní.

Jak se liší hiring v mladém startupu od hiringu do dospělejší firmy?

Většinou komplexností toho, co je potřeba při hiringu řešit a budovat. V mladých startupech to není pouze o hledání nových kolegů, ale i o vytváření nových struktur. Velmi často se hledají role, které do té doby v daném startupu nebyly, a je důležité, aby bylo ještě před nástupem jasné, kde bude místo daného člověka a kdo je jeho nadřízeným. Mnohdy se díky tomu dostanou do teamleaderských rolí kolegové, kteří jsou v tomto ohledu nezkušení, a už tu máme roztočenou spirálu toho, co by měla HR pomáhat budovat.

Začínala jsi jako IT recruiter. Jsou techničtí lidé stále tvoji oblíbenci?

I přes náročnost hledání těchto rolí je to stále moje oblíbená disciplína. I když přiznávám, že už bych asi nebyla schopná sázet, jaké frameworky jsou nejvíce trendy, pořád raději volám CTO než CMO.

Co často radíš founderům?

Dělat rozhodnutí rychle. V nadcházejícím období recese bude nutné, aby se foundeři nebáli činit i nepopulární rozhodnutí. Často je z lidského hlediska otálení plně pochopitelné, ale bohužel může podrývat silný leadership, který bude klíčový.

Kterou knížku nejčastěji daruješ?

Minulý rok jsem o Vánocích rodině rozdávala Slepé skvrny od Daniela Prokopa. Měla jsem pocit, že má silně pravicově smýšlející rodina by měla slyšet obhajobu sociální podpory ve společnosti. No, novoroční oběd byl trochu peprnější:-)

Co u tebe prošlo časovým testem, tzn. čemu se věnuješ pravidelně už víc let?

Kreslení je určitě něco, co mne provází celý život. Sice nejsem ta umělkyně, již si představovala má maminka, ale je to jedna z mála aktivit, kdy jsem schopná zapomenout na čas. A také se u toho dá pít víno.

Co bys dělala, kdyby nebyl Miton?

Pravděpodobně bych byla full-time máma mého ani ne dvouletého syna a bála bych se, co mne čeká, až mi skončí mateřská dovolená. Jsem obrovsky vděčná Mitonu za flexibilitu a důvěru, kterou mi dal. Mohu díky tomu stále pracovat a rozvíjet se.