Tým partnerů Mitonu posílil v roce 2013 po úspěšném exitu srovnávače Heureka, který pomáhal budovat. Poté jako co-founder a CEO postavil módní vyhledávač Glami, který je dnes miliardovou firmou působící v 18 zemích (příběh Glami zde). Stará se také o vyhledávač nábytku Biano. Po cestě pomohl vybudovat fundraisingovou platformu Donio. Aktuálně hledá další projekt postavený na AI, který pomůže postavit a dostat do světa.
Glami
Biano
Donio
Heureka
AI, augmented workforce
E-commerce
Jak bys popsal svoji roli v rámci Mitonu?
Můj úkol v Mitonu je hledat novou generaci služeb postavených na AI.
Rád se bavím s nadějnými zakladateli a často funguji i jako co-founder. Věřím, že nejlepším způsobem, jak mohu pomoci uspět, je být v první linii a pomáhat společnosti budovat. Cítím, že mám investovat do projektů, které mohu spolutvořit.
Jak to máš s GLAMI a Bianem?
GLAMI a Biano jsou dnes dospělé firmy, u kterých jsem byl více než 10 let. Stále ještě znám každý detail v technologii a business modelu a dokážu být platný v jejich dalším směřování. Nicméně jsem pyšný na to, že takovéto firmy se mnou dospěly, osamostatnily se a dokáží se rozvíjet se svým managementem.
Která technologie tě aktuálně nejvíc fascinuje?
Aktuálně mě nejvíce fascinuje umělá inteligence. AI má potenciál zásadně transformovat mnoho odvětví, od zdravotnictví po vzdělávání, od finančních služeb po výrobu. Změní, jak žijeme a pracujeme. Nikdo však ještě neví, jak přesně.
Snažit se číst vývoj podkladových technologií, které dnes umožňují stavět nové užitečné aplikace, je fascinující. Doufám a chci věřit tomu, že tento druh technologií dokáže demokratizovat některé příležitosti, ke kterým má dnes přístup jen část společnosti.
Jaké projekty jsou pro tebe nejzajímavější? Ať už segmentem, nebo přístupem? Kdo za tebou může přijít?
Největší historii mám v e-commerce. Nikdy neodmítnu schůzku ohledně nápadu na tohle téma, miluju, když si můžu produkt či koncept rovnou vyzkoušet jako uživatel. Asi vám dnes nepomůžu zafundovat další e-shop, ale pokud máte nápad na aplikaci, který zjednoduší uživatelskou zkušenost v B2C, určitě s vámi zajdu na kafe.
Můj scope je dnes ale širší, zajímá mě aplikační vrstva služeb a nástrojů, které využívají aktuální technický progres a umožńují stavět službu způsobem, který doteď nebyl možný.
Nejzajímavější projekty pro mě zahrnují ty, které se snaží řešit globální problémy a mají potenciál mít širší společenský dopad, i když ten může začínat v relativně malé vertikále.
Toto jsou některé z oblastí, kde jsem dnes hodně ponořen:
Tvůj track record (byl jsi u budování Heureky, GLAMI i Donia) vybízí k otázce: co je tvoje superschopnost?
Řekl bych, že je to vize toho, co je možné. Dokážu se podívat na společnost, odvětví nebo koncept, vidět potenciál a pomoci i s konkrétním způsobem, jak se dostat k cíli. Ne vždy mám pravdu, ale snažím se, ať je to aspoň v nadpolovičním počtu případů. Také mám silný smysl pro odhadování potenciálu týmů a jednotlivců, což mi umožňuje efektivně investovat do lidí a stavění týmů.
Jak bys popsal svůj styl práce?
Je hodně orientovaný na výsledek a efektivní využívání zdrojů, s důrazem na rychlé iterace a neustálé učení. Věřím ve strategii, kde rychlé testování a učení se z dat vede k rychlejšímu zlepšení a inovacím. Přistupuji k práci analyticky a s důrazem na data, což mi umožňuje dělat lepší rozhodnutí.
Snažím se budovat silné týmy, kde má každý možnost přispívat a růst. Oceňuji otevřenou komunikaci a zpětnou vazbu, považuji to za zásadní pro vytváření kreativní kultury.
A konečně, jsem velmi zaměřený na dopad. Všechny moje podnikatelské a investiční aktivity mají nejen generovat peníze, ale i pozitivní změny v širším smyslu.
Kde nejčastěji trávíš pracovní čas?
V kancelářích, onsite s týmy, se kterými denně pracuji. Experiment s remote přístupem po covidu bych rád oficiálně prohlásil za přežitý.
Co často radíš founderům?
Myslím, že nejdůležitější je být neúnavný. Startupový život není pro slabé povahy. Musíte být zapálení, pracovití a disciplinovaní a musíte být schopni vydržet dlouhé hodiny, omezený rozpočet, tým, který se neustále mění, a pochybnosti investorů, médií i vlastních zákazníků/dodavatelů. Je to neuvěřitelně těžké, ale musíte to prostě vydržet a jít dál. Jak říká Winston Churchill: „Když procházíte peklem, pokračujte“. A pak uslyšíte, že když něco nefunguje, musíte dělat nekompromisní rozhodnutí včas a rychle. A zkuste se mezi těmi radami orientovat.
Co je na tvojí práci nejlepší?
Že mám tu čest pracovat se skvělými zakladateli. Mám možnost pracovat s úžasnými lidmi a týmy na nových nápadech - je těžké popsat tu energii, především na začátku, kdy se budují nové týmy, vznikají nové nápady a hledají se cesty k jejich realizaci.
Co je naopak nejtěžší?
Nejtěžší je určitě selhání. Vidět, jak týmy vloží nespočet hodin času, energie a peněz do vytvoření produktu, jen aby zjistily, že se neprosadí.
Dělat nepříjemná rozhodnutí ve stavu nedokonalých informací, která často ovlivňují životy jiných lidí, a dělat je rychle, to je hodně nepříjemné.
Vidíte, kolik úsilí projekt stál, a pak ho stejně musíte odepsat. Ale musíte pokračovat. Musíte vědět, že na každých deset neúspěchů připadá jeden úspěch, který je o to sladší.
Kterou knížku nejčastěji daruješ?
Zero to One od Petera Thiela je čtení pro každého zakladatele startupu, nabízí jedinečný pohled na inovace a podnikání. Thiel zdůrazňuje, že opravdový úspěch pochází z vytváření něčeho zcela nového. Tímto způsobem přecházíme z nuly na jedničku – vytváříme hodnotu tam, kde dříve nebyla. Thiel také hovoří o důležitosti monopolu, dlouhodobého plánování a o tom, proč většina zakladatelů podceňuje sílu originálních nápadů. Kniha je praktickým průvodcem nejen pro budování firem, ale i pro dlouhodobé strategické myšlení.
Rád dávám lidem i knihu Shoe Dog od Phila Knighta, zakladatele společnosti Nike. Vypráví v ní o tom, jak společnost Nike vznikala od nuly, a o všech výzvách, kterými musel se svým týmem projít, aby se dostal tam, kde je dnes. Je to dokonalý příklad toho, co musí podnikatel udělat, aby vytvořil kultovní značku. Považuji ji za inspirativní čtení a vždy mi připomene, jak houževnatí musíte být, abyste vybudovali ty nejlepší společnosti na světě.
A další z knih, kterou často doporučuji a daruji, je The Hard Thing About Hard Things od Bena Horowitze. Zaměřuje se na náročné aspekty vedení startupu, které často nejsou pokryty v tradičních podnikatelských kurzech nebo literatuře.
Se kterým podcastem trávíš nejvíc času?
Když to přepočtu na hodiny, tak to bude určitě podcast Lexe Fridmana. Nutno říci, že má nefér výhodu, protože některé epizody mají až šest hodin.
Co u tebe prošlo časovým testem, tzn. čemu se věnuješ pravidelně už víc let?
Už to tak vypadá, že nějaká forma aktivního sportu - běh, fitness, chození po horách - se mě drží opravdu dlouho. Respektive vždycky, když tuhle část vytlačí jiné povinnosti, zjistím, že se nemám lépe.
Bez kterých pěti věcí se neobejdeš?
Uměl bych žít bez mobilu, sluchátek, kafe i sportu. Ale byl bych dost nevrlý.
Jaké místo máš nejradši?
Nejraději utíkám do Jizerek, dál od lidí, blízko k lesu.
Co bys dělal, kdyby nebyl Miton?
Kdyby nebyl Miton, hledal bych cestu, jak založit novou společnost. Pravděpodobně bych byl blízko vývoji nového technologického projektu, v útrobách toho, jak bude fungovat jeho produkt.
Je jednou z těch velmi úspěšných technologických firem, o kterých se mezi zasvěcenými dobře ví, ale v médiích je příliš nevidíte. Z Glami se během 10 let stal největší vyhledávač a online katalog módního zboží a doplňků. Působí ve 13 zemích, jeho zákazníci udělají téměř půl milionu objednávek měsíčně a módní e-shopy si díky němu letos připočítají 4 mld. Kč k tržbám. Velkou a ziskovou mezinárodní firmou se Glami, které dnes jako CEO vede Ján Kešelák, nestalo jen tak.
Poslední týdny jasně ukázaly dvě věci. Zaprvé že finanční pomoc od státu je chaotická a pomalá. Tou druhou je síla komunit. Když se lidi spojí za jasně daným cílem, dokážou vlastními silami nevídané věci. Nástrojem, který v obou aspektech dokáže pomoci, je dárcovská platforma Donio. Jsme pyšní, že tenhle projekt je teď oficiální součástí rodiny firem, do kterých jsme v Mitonu investovali.
Může si firma o více než 50 lidech dovolit změnit rutinní pracovní místo a se všemi zaměstnanci se na několik dní přesunout do jiné země? Aniž by jim navíc bylo dopředu řečeno, kam se letí? A nebude výsledkem paralýza byznysu? To na vlastní kůži zjišťovali v českém vyhledávači módy Glami. Šéf Glami Tomáš Hodboď pro Forbes.cz sepsal, jak to dopadlo.